Translate my blogs and pages with Translator!
Dočasně jsou zakázány všechny komentáře. Kriminální skupiny a jednotlivci stále útočí svými nesmyslnými komentáři v různých řečech.
Dvě pohádky od Jarmily Glazarové jsou z roku 1960. Odehrávají se patrně za tzv. 1. republiky, tedy mezi rokem 1918-1939 nebo mezi rokem 1945-1948, kdy bylo možné svobodně podnikat. Ale jak by dopadly pohádky, kdybychom je nebrali jako pohádky?
Jak zničit zákony pohádku Zahradník Hejduk Hejduk žil v chaloupce u lesa a chtěl trávit život v lese, práci v lese ALE jako nekvalifikovaný dělník najít nemohl. Živil se prodejem lesních plodů, což bylo a je z hlediska práva přestupek, sběr lesních plodů je možné pouze pro vlastní potřebu, nasbírané cizí lesní plody se nesmí prodávat. Hejduk získával maso pytlačením zajíců, což bylo a je hrubé porušení trestního práva, dnes s trestní sazbou až 2 roky. Tím, že Hejduk nutil svou dceru sbírat cizí lesní plody, tak jí nutil k trestné činnosti. Další trestné činnosti se Hejduk dopouštěl tím, že dceru nutil k práci, sběr lesních plodů na prodej a vlastní podomní prodej práce určitě je, dětská práce je navíc zákony zakázaná. Při návratu domů Hejduk dceru bil prutem, což je z hlediska zákona týrání a dnes to řeší sociálka a několik zákonů. Patrně šlo i o zanedbání zdravé výživy, špatné bytové podmínky. Sociální dávky by dnes Hejduk nedostal, práce v blízkém městě byla a měl majetek, dům a rozsáhlé pozemky u lesa.
Kazanskij Igor: Mrtvý svět – kniha je nabízena za 30 tisíc. Budeme zvědavi, koho zaujme cyklostylovaná brožurka s příběhem o světu, který se zničil jadernou válkou. Jméno Kazanskij se nevyskytuje ve statistikách Ministerstva vnitra (starších, nyní se nezveřejňují) ani v jiných, jde tedy s největší pravděpodobností o pseudonym. Kniha měla být napsána v rámci literární soutěže. Předpokládám, že v archivech (např. v Nakladatelství naše vojsko) by se soutěž a soutěžící měli dát dohledat. Poznámka: Nějaký ing. Igor Kazanskij odešel do emigrace, viz odkaz.
A jako bonus v článku, sociální služba pro čtenáře. I když česká Databazeknih.cz je určitě pro běžného čtenáře vhodnější. A ještě instagramový účet Jakuba Pavlovského, kde všude četl. Zajímavé mohou být odkazy na ty, co ho sledují.
Havlíček Jaroslav: Neviditelný – jedna z osob si myslí, že je neviditelná (ale není), právě se hraje v divadle. Hrušovský Ján: Muž s protézou – jedna z osob si myslí, že má srdce z plechu (ale nemá) Tyto knihy nejdou sci-fi, ačkoliv to tak na první pohled vypadá
V současné době česky vyšlo 6. dílů série: Agatha Raisinová a otrávený koláč – 2012 Agatha Raisinová a zlý veterinář – 2012 Agatha Raisinová a vražedná setba – 2013 Agatha Raisinová a výletníci z Dembley – 2014 Agatha Raisinová a manžel na zabití – 2014 Agatha Raisinová a zločin na ostrově – 2016
Jde o humoristické detektivky s hlavní hrdinkou Agathou Raisinovou (Raisin = Rozinka), bývalou majitelku PR agentury, nyní žijící na vesnici. Knihy byla i zfilmována jako televizní seriál, viz CSFD.cz.
Několik volných citací: Agatha s Jamesem se vydávali za manžele. ~~~ Agatha zcela pohroužená do úlohy manželky zapomněla, že ještě nikdy omeletu nedělala. ~~~ James ucítil, že se připaluje sýr a šel snídani dodělat. ~~~ Aghatha se málem rozplakala. Jestli láska prochází žaludkem, pak nemá u Jamese sebemenší naději.
„Zvu tě na večeři,“ řekla Agatha. ~~~ Pokud by to měla být zase večeře ohřívaná v mikrovlnce (vaření podle receptu: Roztrhni obal, vlož do mikrovlnky), tak tě zvu raději já.“ Odpověděl James. „To se dá poznat?“, zrudla Agatha.
Na straně 236 čtu: „Schopnosti našeho živočišného druhu páchat pitomosti mě nikdy nepřestaly ohromovat.„ V knize jsou opět hrdinové, co mají přístup k neomezeným švýcarským kontům. Tedy mohou být akční a zasahovat po celém světě a klidně si najmou letadlo.
Stále mají lidé a zde překladatelé problém, co je to mořský lev. V knize se píše mořský lev, ale je to lvoun se hřívou (lachtan hřivnatý), tedy samec lachtana. Pro zajímavost, zeptejte se Slováka, jak se řekne slovensky lvoun a jak lachtan. Odhaduji, že to nebudou vědět. A lehčí otázka, co je to mořský pes? Klikněte na Continue…
V dnešní MF Dnes píše redaktorka Patočková ve 2 článcích, jak se dnes kalkuluje u knih. Knihy musí do 3 měsíců zaujmout, jinak „musí uvolnit“ místo v regálu v prodejně jiným a jdou do skladu a za 3 roky knihy končí i ve skladu a jdou například do Levných knih nebo do sběru. Mám doma knihy starší než 100 let. Měly štěstí….
Pěkná kniha jako většina Eschbachových knih. Každá kapitola je uvedena citáty Senecy. Co mě zaujalo, na straně 49 se píše, že bible zmiňuje Gallia, bratra filosofa Senecy. Ano, i českém vydání, viz odkaz, a to dokonce 3×: Sk 18,12 Když byl Gallio místodržitelem v Achaji, vystoupili Židé společně proti Pavlovi, přivedli ho na soud Sk 18,14 Když se už Pavel chtěl hájit, řekl Gallio Židům: „Kdyby šlo o nějaký přečin nebo dokonce zločin, náležitě bych vás, Židé, vyslechl. Sk 18,17 Tu se všichni chopili představeného synagógy Sosthena a bili ho přímo před zraky soudce; ale Gallio tomu nevěnoval pozornost.
Narazil jsem na novinku od Steve Berryho: Ztracený řád. A napadlo mě, kolik takových thrillerů napsaly ženy. Žádná mě nenapadla. Bude mít někdo obviňující poznámku, že nečtu knihy od ženských autorů? No, česká sci-fi je plná žen. Ale thrillery?
Někdo by mohl začít chtít vyváženost. Knihy by se vydávaly ve stejném poměru, jako jsou muži a ženy, tedy polovina vydaných knih by musela mít ženské autory. A polovina thrillerů také. Ale může mít ještě dál, podle ras a etnik.
U nás je poměr cikánů k většinovému etniku 1:760, tedy každá 760 knihy by měl být od Roma. A to je myslím plně splněno, když započteme i Romy, kteří se za Romy nepovažují a o kterých nás ani nenapadne, že bychom je měli označovat jako Romy.
Kolik je u nás černochů nevím, ale počet vydaných knih černošských spisovatelů v Česku je určitě vyšší než poměr černochů k bělochům v Česku. Již se těším, až zase ze zahraničí přijde udání (jako přišlo na hru Kindom Come, že v ní nejsou černoši), že vydáváme málo černošských spisovatelů; a my se zeptáme, které černošské autory kvůli vyváženosti ras nemáme nevydávat.
Ale zpět ke thrillerům. Proč je nevydávají ženy?
V té knize od Berryho se zmiňuje série Husí kůže. Na databázi knih ji čtenáři hodnotí docela kladně, někdy se po ní podívám, ale až dočtu Berryho.
Narazil jsem na novinku od Steve Berryho: Ztracený řád. A napadlo mě, kolik takových thrillerů napsaly ženy. Žádná mě nenapadla. Bude mít někdo obviňující poznámku, že nečtu knihy od ženských autorů? No, česká sci-fi je plná žen. Ale thrillery?