Translate my blogs and pages with Translator!

Zrušil jsem web na doméně elibri.cz,
je přesunut sem na Myriada.cz.

Proč nepíší thrillery ženy?

Narazil jsem na novinku od Steve Berryho: Ztracený řád. A napadlo mě, kolik takových thrillerů napsaly ženy. Žádná mě nenapadla.  Bude mít někdo obviňující poznámku, že nečtu knihy od ženských autorů? No, česká sci-fi je plná žen. Ale thrillery?
Někdo by mohl začít chtít vyváženost.  Knihy by se vydávaly ve stejném poměru, jako jsou muži a ženy, tedy polovina vydaných knih by musela mít ženské autory. A polovina thrillerů také. Ale může mít ještě dál, podle ras a etnik.
U nás je poměr cikánů k většinovému etniku 1:760, tedy každá 760 knihy by měl být od Roma. A to je myslím plně splněno, když započteme i Romy, kteří se za Romy nepovažují a o kterých nás ani nenapadne, že bychom je měli označovat jako Romy.
Kolik je u nás černochů nevím, ale počet vydaných knih černošských spisovatelů v Česku je určitě vyšší než poměr černochů k bělochům v Česku. Již se těším, až zase ze zahraničí přijde udání (jako přišlo na hru Kindom Come, že v ní nejsou černoši), že vydáváme málo černošských spisovatelů; a my se zeptáme, které černošské autory kvůli vyváženosti ras nemáme nevydávat.
Ale zpět ke thrillerům. Proč je nevydávají ženy?
V té knize od Berryho se zmiňuje série Husí kůže. Na databázi knih ji čtenáři hodnotí docela kladně, někdy se po ní podívám, ale až dočtu Berryho.

Walnutová Mary: Slečna detektivka

Na konci tohoto rodokapsu (nyní braného jako periodikum, ne jako knihu, není proto uveden v NKP mezi knihami) je uvedeno: „Řídí a za redakci odpovídá Eduard Fiker.“ V textu je věta: „Nepodobají se oni trochu mým představám detektivů z Fikerových románů.“ Tématem rodokapsu je detektivka.
Můžeme spekulovat, že tento rodokaps napsal Eduard Fiker. Fiker tento rodokaps vydal, detektivky psal, možná ta zmínka o něm v textu to i naznačuje. A byla válka, i manželka Františka Běhounka v té době raději vydala svou knihu Zrádce podzemí pod pseudonymem.
A německé slovo Walnut = vlašský ořech.

Vondruška Vlastimil: Jáchymovští démoni

Klasika s hrdinou Jiřím Adamem z Dobronína.
Kniha byla přeložena i do němčiny, informace viz odkaz. Patrně kvůli možnému zájmu z Německa, bylo zde vždy větší osídlení německého obyvatelstva, za války Jáchymov patřil do Sudet.
Mapa míst z knihy je zde.

Surya Siddhanta

Údajně nejstarší astronomické pojednání ze 6. století před rokem nula, tedy je 8 000 let staré. Je psané v sanskrstu.
Viz anglická Wikipedia, kde je několik odkazů na text v angličtině, například zde..

Harari Yuval Noah : Homo deus

Zajímavá knížka o naší budoucnosti, kde se na 413 stránkách dá najít i nějaká zajímavá myšlenka. Až budu mít spoustu času, knihu si ještě jednou přečtu. V knize má být odpověď autora, „Kam jdeme“. A já již zapomněl, co tam napsal. Tak příště…

 

Digitalizace NKP

Podle iDnes.cz bude hotova digitalizace NKP v roce 2047, viz článek nebo další článek zde. Bude v té době NKP ještě existovat? To je snad delší, než stavba dálnic v Česku.

KnihoBudka.cz

Knihobudky, kde je možné si vzít knihu či tam knihu nechat. Web je zde.
Na webu je mapa a tak jsem zkusil najít podle Mapy.cz knihobudku na náměstí T.G.M v Táboře. Náměstí je velké, netuším, kde tam nějakou miniknihovnu hledat.
A zkuste si dát funkci VYHLEDEJTE NEJBLIŽŠÍ KNIHOBUDKU. Najde vám to IKEM. HM…
Mám z toho takový divný pocit…

Autor neuveden: Percy Stuart – Zázračné auto

Milionář Percy Stuart se chtěl stát členem newyorského Excentric klubu. Jako podmínku členství měl splnit 197 úkolů, což byl počet členů klubu.

Další úkol bylo přejet z argentinského Buenos Aires napříč Jižní Amerikou do chilského města Valparaiso (dnes mapy Google ukazují trasu 1514 kilometrů a dobu cesty 17 hodin a 47 minut) přibližně podél železnice mezi oběma městy (dnes železnice od Valparaiso končí za městem Salta na viaduktu La Porvorilla). Cestu měl Percy Stuart absolvovat novým obojživelným vozidlem vynálezce Hugga. Vozidlo bylo vyrobeno v New Orleansu a lodí dopraveno do Buenos Aires.
Těsně před přístavem loď najela na mělčinu, vozidlo dojelo zbytek cesty po moři vlastním pohonem. Vozidlo se pohybovalo po zemi na ocelových perech místo kol, na vodě pomocí lodního šroubu a mělo nízkou spotřebu benzinu. Cesta napříč kontinentem začala nejprve po silnicích, pak šla po cestách, stepí, močály, přes jezero Roca (= Lago Roca, jezero s tímto názvem existuje vícekrát, ale jižněji v Ohňové zemi) a nakonec museli překonat Andy a sjet do Valparaiso.
Cestou se několikrát setkali s indiány, někdy setkání dopadlo přátelsky, někdy došlo ke střelbě a muselo být vysunuto přídavné pancéřování. Kromě jedné výměny svíčky proběhla cesta bez závad. Po skončení cesty bylo vozidlo přepraveno lodí do San Francisca, ale cestou do New Yorku bylo indiány zničeno.
A Percyho Stuarta čeká další úkol.

Na zadní straně knihy je přehled: Continue reading Autor neuveden: Percy Stuart – Zázračné auto

Jak má vypadat bestseller…

Přečtu jeden bestseller. Hlavní hrdinové jsou na začátku samozřejmě bez trvalých partnerů, rozvedení či ovdovělí. Mají či měli děti, ale žijí sami, děti vidí málo či vůbec.
Oba jsou pro druhé pohlaví přitažliví, přesto jeden z nich žije dokonce již 20 let bez sexu. Ale jak se uvidí, tak je jasné, kde vášnivě skončí co nejdříve a musí to být vždy zážitek „na celý život“. Je jasné, že autor chce – potřebuje tam dostat sex. A nevěra není ve společnosti to správné, tak se musí  sex mezi hrdiny nějak „legalizovat“. A samozřejmě musí žít daleko od sebe, abychom se v další knize dozvěděli, že se kvůli vzdálenosti rozešli a hrdina může navázat další „vášnivý“ vztah.
Hrdinové musí mít skoro vždy vysokoškolské vzdělání, výjimkou není doktorát či i dva. Musí mít postavení, nejsou žádný „noname“, jsou známí a lidé je obdivují. Nesmí mít pevné povolání, musí být takové, kde si mohou brát volno kdy chtějí.
Mají vždy zdroj peněz,a by se nemuseli ve své činnosti omezovat, takže jezdí či létají všude tam, kde potřebují.
V této knize naštěstí hrdinové nejsou alkoholici. Dali byste alkoholikovi zaměstnání?
Kdybyste to takto napsali, nestyděli byste se? Ale aby byla kniha „best seller“ tak musí mít takovou strukturu a takové hrdiny.-

Smolíková Klára: Spolkla mě knihovna

Celkem dobrá kniha o historii knih a knihtisku.

Stránky