Translate my blogs and pages with Translator!
Dočasně jsou zakázány všechny komentáře. Kriminální skupiny a jednotlivci stále útočí svými nesmyslnými komentáři v různých řečech.
|
Knihu je vhodné číst, když máte po ruce romány Julese Verna a nejlépe internet a Google Maps.
Proč vydavatel Albatros dal na obálku obrázek z knihy jiného autora, nechápu. A proč tam nakreslil Burian samé muže a koho natáčí kameraman vpravo na obrázku?
Uvádím i mé subjektivní pořadí líbivosti, 5 hvězdiček je nejlepší.
Drama na železnici – Stehen Barter
Nenašel jsem ani kousek Verna či scifi. *
Putování Jehana Thuna –
Zajímavá technická povídka kolem hodin, fyziky a lidech. ****
Šest neděl v balonu – Eric Brown
Zajímavá myšlenka s alternativní budoucností. A všichni hrdinové bydlí na Baker Street? Proč ne, je kousek od středu města, jezdí tam metro. ***
Londýn au XXIe Sieclè aneb Londýn v 21. století – James Lovergrove
Vtipné je uvádění jen určitých stránek od do, čímž zůstala zachována krátká délka povídky. Povídky je nevyvážená, některé nápady jsou zajímavé, jiné zase podivné. **
Obří trpaslíci – Ian Watson
Cesta pod zemí, výborné myšlenky, byť trochu překombinované, i na sex dojde. *****
Clif Crowter a jeho nejdůležitější cesta – Peter Crowther
Dlouhé povídání, spíše psychologická, dost rozvláčná. *
Pravdivá historie Barbicanovy cesty – Laureát Genefort
Kosmická cesta, střední část trochu překombinovaná a nereálná. A cituji: „Dopravní prostředek měřil devět stop na šířku a dvanáct stop na výšku. Byl opatřen čtyřmi čočkovitými průzory šest stop silnými…“. Tedy průzory, pokud by byly z obou stran by byly širší než celková šířka. **
Kolumbiáda – Stehen Barter
Kosmická cesta, pěkná. ****
Živé obrazy, F. Gwynplaine MacIntyre
Povídka nabízí jedno z možných řešení Verneovy geniality, ale trochu nezáživně. *
Tajemství Nautilu – Michael Mallory
Velké očekávání, velká míchanice, velké zklamání, spíše povídka působí jako zkrácený popis. A tavba železa v plynu průduchu sopky? **
První povídky Julese Verna
1. Drama v Mexiku – 1851
2. Drama ve vzduchu
3. Martin Paz – 1852
4. Mistr Zachariáš – 1854
Cesty na Měsíc v knihách
Pravdivé příběhy: Lukian ze Samomaty -2. století, vzdušný vír
Cesta na Měsíc: Cyrano z Bergeracu – 1657 – pyrotechnické rakety
Cesta na Měsíc: Georgie Tucker (Joseph Atterley) – 1827 – prvek lunárium
Bezpříkladná dobrodružství Hanse Pfaala: Edgar Allan Poe – ??? balón???
První lidé na měsíci: Herbert George Wells, antigravitace
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Svatopluk Čech, 1888
Raketou do měsíce: O.W.Gail (české vydání podle německého originálu upravil J.M.Parma)
Záložka na knize vás může upoutat, kniha se dá číst, ale jde o typický současný knižní produkt, které autoři snad píší přes šablonu.
Počítačový expert, který zjistí libovolnou informaci
Hodně autorů si poslední dobou vypomáhá počítačovým expertem, který se umí dostat do libovolné databáze a pomáhá hlavnímu hrdinovi zjistit informace, které potřebuje pro další pokračování děje. A expert vždy musí vypadat jinak, než ostatní, třeba zde je expertka Petra tlustá. A vše nejlépe přes notebook a připojením z hotelu, které málokdy bývá vysokorychlostní.
Hledáte člun nepřátelského teroristy? Počítačový expert se připojí do počítačové sítě letadlové lodi USA, zobrazí si radarové stínítko a na rozdíl od jeho vyškolené obsluhy, které údaje na stínítku nic neříkají, si z radarových informací hrdinové vydedukují, kde se právě ten člun s teroristou pohybuje.
A to vše v knize expertka Petra umí a je otylá méně, než třeba přítel Cusslerova Dirka Pitta.
Hrdinové nemohou být omezování penězi
V knize musí být někdo, kdo to vše zaplatí, hrdinové nemohou shánět peníze, stačí jen někam zavolat a někdo zajistí letenky, ubytování, půjčení auta.
Hrdinové potřebují doklady
Všude mají nějaké známé, kteří jim zajistí libovolné falešné doklady.
Hlavní hrdina zná po celém světě lidi, kteří mu něco dluží a rádi mu pomohou i za cenu života
Hlavní hrdina má vždy ve vzpomínkách nějakou ženu, často mrtvou a pak je tam nová žena.
Hrdina se trápí, vzpomíná na tu dřívější, ale nakonec ho vždy ta nová nějak svede. A skoro vždy, když se do ní hrdina zamiluje, tak pak hlavní záporná postava pomocí té ženy hlavního hrdinu vydírá.
Záporní hrdinové mají vždy kontakty na vysoké úředníky.
Vůdce teroristů potřebuje 50 mužů jižního typu na ozbrojený přepad evropského pobřežního města z moře čluny. Žádný problém, svět je plný mužů, kteří jsou ochotni se nechat najmout. Představuji si, jak by to dělali v Česku… Na pracovním úřadě?
Ozbrojený terorista se dostává bez problémů do místnosti, kde jsou nejvyšší státníci a rozdává jim neprůstřelné vesty. Zajímavé, český zástupce tam nebyl.
Děj se odehrává v Mnichově na hlavním MarienPlatz s mnichovskou radnicí
V knize jsem našel 3 mluvnické chyby.
A 23. – 25. kapitola se odehrává v Tallinu, při čtení můžete zadat do Maps Google Tallinn, Kadriorg a nebo se podívat na mapu dále a sledovat děj knihy.
V rámci kompletního seznámení s autorem jsem si přečetl i tuto knihu. Jde o satiru, ale pochopí asi jen ten, kdo zažil budování komunismu.
A jde o období 1 roku diktatury Stalina. Třeba že Kremlem jmenovaný ředitel sovchozu nemá žádné vzdělání a ani neumí rozlišit vejce pštrosa od slepičího a považuje je za kvalitní západní vejce. Sice si teoreticky v Rusku lidé byli rovni, ale vztahy mezi nimi zůstali jako za cara i desítky let po revoluci, třeba vztah domovníka a profesora v knize. A když chce profesor nechat podepsat převzetí zapomenutých galoší od předsedy domovní správy, tak vznikne problém, předseda je negramotný.
Obsah
Jde o satirickou utopii odehrávající se v roce 1928 v porevolučním Rusku. Univerzitní profesor Persikov je specialista na žáby, občas přednáší svým 8-mi studentům a jeho výzkum mu narušuje nedostatek jídla pro pokusná zvířata, která nakonec pomřou hlady.
Jednoho dne profesor Persikov zjistí, že paprsek barevného světla, jehož zdroj není jasný, urychluje růst měňavek. Za pomoci docenta Ivanova vyrobí kameru, která barevný paprsek generuje. Objev je silně medializován.
V té době vypukne v Rusku slepičí mor, lidé mají zdravotní problémy, dochází k vybíjení slepic. Obnovením chovu byl Kremlem pověřen nově jmenovaný ředitel sovchozu Rudý paprsek Osud. Ředitel Osud chce ozářit slepičí vejce barevným paprskem a urychlit růst slepic a tím rychleji obnovit chov. Zabaví další tři vyrobené kamery a objedná z Německa slepičí vejce.
Došlo ale k záměně vajec, slepičí vejce dorazila k profesoru Persikovi a do sovchozu dorazila hadí, krokodýlí a pštrosí vejce, které si naopak objednal profesor Persikov ke svým pokusům. Řediteli Osudovi nevadila různá velikost vajec, považoval je za kvalitní zahraniční vejce, a nechal je ozařovat barevnými paprsky. Časem se z vajec se vylíhli velcí hadi, pštrosi a krokodýly, kteří začali zabíjet zvířata a pak i lidi, počínaje ředitelovou manželkou a následně další lidi včetně ředitele Osuda.
Vypukla panika, lidé prchají do měst a dál na Moskvu, byl vyhlášen válečný stav. Armáda likviduje hady a krokodýly, zničí přitom i tři zapůjčené kamery. Když vejde ve známost příčina, lidé zabijí profesora Persikova, zničí vybavení ústavu a i poslední kameru generující paprsek.
Armáda bojuje s hady a krokodýly všemi prostředky a zabíjí i velké množství lidí. Naštěstí přišla krutá ruská zima (18 stupňů pod nulou, můžeme to srovnat s kalamitami v Praze, kdy při výšce sněhu 3-4 cm mají pražská auta problémy a některé typy tramvají přestávají fungovat) a všichni hadi a krokodýly zahynou (obvyklý trik Rusů na vyhubení švábů, otevřou se okna, byt se nechá vymrazit a švábi zmrznou). Rozkladem mrtvých zvířat po oteplení vypukají epidemie, ale nakonec armáda zlikviduje všechny následky. Nyní již profesor Ivanov se pokusí znovu vyrobit kameru, ale neuspěje a profesor Persikov je mrtev.
Kniha odehrávající se na přelomu 18. a 19. století z doby Napoleonova tažení do Egypta po skončení krvavé části francouzské revoluce. Kniha pokládá otázku, co skrývají egyptské pyramidy. Kniha dobře popisuje tehdejší dobu, Paříž, Evropu, námořní bitvy až na takové detaily, jaký se třeba ozve zvuk při prostřelení plachty lodě, autor to měl v popisu rozhodně složitější, než autoři, kteří popisují současnou dobu. Jinak je to klasika, svobodný muž, žena, láska, útěk a pořád je někdo pronásleduje. Je tam i trochu matematika, Fibonacciho řada, zlatý řez, Pascalův trojúhelník. Závěr, kdy je tajemství pyramid nakonec odhaleno, je snad lepší než u knih Dana Browna, máte pocit, že to tak opravdu muselo být.
V pyramidách je určitě nějaké tajemství skryto, autor knihy pyramidy osobně navštívil. Proto také současní obyvatelé Egypta, kteří s pyramidami nemají spíše nic společného (pyramidy tam byly před jejich příchodem), neradi povolují výzkum pyramid a věří, že tajemství sami najdou a hlavně, že je i pochopí.
Kniha má pokračování pod názvem Klíč z Rosetty, které česky ještě nevyšlo, česky vyšly knihy Ledová říše (1999), Temná zima (2002) a historická Hadriánův val (2005), viz odkazy.
Hodnocení 80%
Odkazy
http://www.amazon.com/Rosetta-Key-Ethan-Gage/dp/0061239550 – další knihy stejného autora
Tradiční příběh o hledání minulosti, odehrávající se po 2. světové válce. Autor mistrně rozvíjí příběh podle Homérovy Ilias a Odyssey, můžete si vzít Google Maps či atlas a sledovat cestu hrdinů knihy a cesty Odyssea po středomoří a okolí. Jde tam i o luštění starého písma, v knize je záhadný radioaktivní prvek s číslem 61, vhodným na výrobu nové zbraně, v popisované již známý. Hrdinové knihy nejsou jako obvykle omezováni penězi, tentokráte je zajišťuje americká armáda. Hlavní hrdina je svobodný a je tam i volná žena a samozřejmě láska. Na pozadí knihy se můžete dočíst informace o řeckých komunistech, kteří se tehdy za pomoci Sovětského svazu pokoušeli rozvrátit poválečný řecký stát, nakonec byli poraženi, část jich nakonec uprchla i do Československa, dodnes tvoří Řekové komunitu v Brně a jiných městech současného Česka.
Hodnocení: 65%
Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Promethium
http://recka-obcanska-valka.navajo.cz/
Krásná kniha s filmy od roku 1902 do současnosti. V knize jsou filmy a poznámky k nim, které nenajdete třeba na www.csfd.cz. Je v ní jediný český film Kdo chce zabít Jessii? (z doby před ruskou okupací).
Hodnocení: 90%
Odkazy
http://www.legie.info/kniha/11487-steven-jay-schneider-101-sci-fi-filmu-ktere-musite-videt-nez
Kniha, která se velmi dobře čte. Máme tu hlavního hrdinu, vdovce, a jeho dceru, pravěkou obludu s krásně vymyšleným jménem, šíleného miliardáře, aby zápletka nebyla omezena penězi, ohromnou loď, techniku, kterou nemá ani armáda, tradiční série mrtvých, ale ne zase tak velkou. Kniha rozvíjí motiv biblického Jonáše (připomíná i Arnaudovu sérii Ledová společnost). Objeví se i vhodná žena pro hlavního hrdinu a kniha spěje ke šťastnému konci ve více liniích. V úvodu jsou popsány historické události, které mají vliv na současnost (tradiční u Cusslera).
Hodnocení 80%
Odkazy
http://www.legie.info//kniha/11500-jeremy-robinson-kronos
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kronos
Chcete si stáhnout knihu s počítačovou tématikou ve formátu PDF? Podle mě vám stačí knihy ze serveru The Library Project, který mě ukázak LN. A taková drobnost, že jsou v angličtině, vy znáte někoho, kdo umí počítače a neumí anglicky? Ono totiž je mnoho lidí, kteří tvrdí, že počítačům rozumí a někteří s tím i živí a přivádějí do šílenství své zákazníky. Chcete jmenovat firmy?
Jako první se vám nabízí kniha k WordPress a má 675 stránek. WordPress potřebuje ke své práci databázi MySQl, kniha o MySQL má 626 stránek.
A když bude problém s angličtinou, tak pomocí Ctrl+C, Ctrl+V do GoogleTranslator to snad zvládnete.
Dále uvedený obrázek je upraven a uvádím ho proto, že nevím, jak dlouho bude projekt fungovat.
Na knihovnickém zpravodaji Vysočiny jsem našel přetištěný příspěvek ke knihovnám, doporučuji přečtení.
Není mě jasné omezení čtení knih či omezená možnost přehrávání filmů z DVD.
Knihu si jí položím do skenneru a skenuji. A když si na přehrávač zamířím kameru či si na spustím nějaký program, zachytávající obrazovku, tak mám uložený i film. Elektronické knihy jsou důležité proto, že získat jí v papírové formě je složité či nemožné.
Také otázka, že bude možné dobíjet mozek. Komu není dáno, tak se mu mozek stejně nedobije a když s dobije, tak se z informací zblázní, tento motiv již byl ve sci-fi několikrát vzpracován. Když by šel dobít mozek člověka, co s mozkem zvířat. Co by udělala „dobitá“ zvířata s lidmi?
|
|
|
