Translate my blogs and pages with Translator!
Dočasně jsou zakázány všechny komentáře. Kriminální skupiny a jednotlivci stále útočí svými nesmyslnými komentáři v různých řečech.
|
 Další z templářské série s vysloužilým rangerem-podplukovníkem americké armády Johnem Hollidayem , který učí na West Pointu historii. Jde o záchranu měst v USA před teroristy. Peníze pro hlavního hrdinu opět nejsou problém, není pro něj problém si na komunistické Kubě pronajmout letadlo či motorový člun. To Dirk Pitt v Cusslerově Kyklopovi to měl na Kubě složitější a řešil to elegantněji. Má vždy štěstí, ať je situace sebesložitější, chová se trochu drsně a zabíjet mu nedělá problém. Seznámíme se s Kubou, po které se hrdinové se přesunují, narazíme i na rakety, které tam kdysi přivezli Sověti. Kniha je sice naivní a nereálná, ale dá se číst, kde se nachází to údolí Templářů, zakončení je také zajímavé.
Templářská série
Meč templářů
Kříž Templářů
Trůn templářů
Spiknutí templářů
Legie templářů
Rudý templář
Údolí Templářů – Plejáda 2012
 Popis knihy na internetu a záložce se týká jen 1. úvodní části, další příběh je již jiný. Kniha je napsána v obvyklém stylu, v normálním životě by kniha skončila po 10 stránkách, zde vždy někdo vybere z nabízených možností tu nejhorší či nejhloupější a tím to může dál pokračovat. Je to taková negovaná metoda minaxu, vyberu všechny možné nejhorší varianty a z nich místo výběru té nejlepší vyberu tu nejhorší. Pokud vás baví takový výběr pokračování, Američany to asi zjevně také baví, tak je to kniha pro vás, tedy logiku v ní nehledejte. Jaký krásný je, či bohužel byl, právě zesnulý Tom Clancy, který psal knihy podle her a naopak, podle jeho knih se hrály hry, tedy logika. A samozřejmě, nějaký sex tam také najdete, co jiného by měli dělat hrdinové mezi střílením a utíkáním?
 Po Ztraceném symbolu padá v Infernu úroveň na minimum. Jako by autor vzal nějaký thriller zabývající se bioterorismem a jeho myšlenku recykloval a doplnil texty z turistického průvodce, které v knize převažují. A aby to bylo „napínavé“, když je již každému jasné, že něco nesedí, je obrat o 180° a děsný zmatek a mnoho stránek trvá, než se hlavní hrdinové vypovídají a zmatek srovná, říkáte si, opravdu jsou hlavní hrdinové takoví hlupáci? Hlavní hrdinové mají vždy vysoké IQ a hlavně, mají možnosti, zdroje, peníze, když potřebují letadlo, letenku, jízdenku, tak samozřejmě nemohou používat své platební karty, tak si o to někomu prostě řeknou. Mimochodem, nepůjčí mi někdo letadlo na otočku do Florencie, poletím zachraňovat svět? Knihu nijak nedoporučuji, maximálně si jí půjčit či stáhnout z internetu.
 Kniha slibující záhadu minulosti, která tam opravdu je. Autorka ale dala do knihy hodně sexu a hodně červené knihovny, tedy jde vlastně o 2 témata, o záhadu minulosti a o víru, že každá dívka nakonec najde někoho, kdo se do ní zamiluje a bude jít mít rád takovou, jaká je (viz současný trend filmové Upíří ságy). Možná vás zarazí popisované detaily sexu (ke kterým se dostal na „stará kolena“ i takový spisovatel jako Wilbur Smith v knize Šelma, který si to asi nechal od někoho napsat a ten to s detaily přehnal) a pokud se podáváte na odkaz o spisovatelce, tak se dohaduji, že v detailních otázkách sexu si patrně nechala radit od svého bratra (přečtete si knihu, pochopíte).
Nechme víru dívkám, že naleznou prince, a přečtete si knihu, ať vás zajímají záhady minulosti (jako mě) či sex a červená knihovna, co vás nezajímá, můžete přeskočit.
 Kniha s krásnými barevnými obrazy různých malířů z 19. století, se kterou můžete vzít a chodit s ní po Praze a říkat si, tak takhle to vypadalo dříve a takto nyní.
Jak to vypadalo v Praze na Josefově (vedle židovského hřbitova) při povodni v roce 1890?
A co pouliční prodavač ryb, preclíků či vařeček.
A kde stál na Karlově náměstí dům?
Jak se stavěl řetězový most přes Vltavu od tehdy ještě nepostaveného Národního divadla či přes Štvanici?
Knihu spoluvydalo Muzeum hlavního města Prahy, obrazy patrně pocházejí se sbírek muzea a ne všechny jsou vystavované.
 Autor napsal knihu Konec přírody a angažuje se na webu 360.org. V této knize se zmiňuje o problémech oteplování, o povodních a stavění hrází a kolik to vše stojí, o kanalizaci, ale i o domobraně, bioplynu, solárních elektrárnách. A můžeme jen doufat, že autor se mýlí, jeho prognóza není veselá.
 Mozek, každý ho má, ale nikdo neví, jak funguje. Prolistoval jsem knihu čtyř autorů o velikosti A4 s číslováním stránek do 675 obsahuje velké množství obrázků, vzorců, tabulek, ale celkově je vidět bezradnost autorů. Představte si mravence, vleze do jednoduchého počítače a za jak dlouho pochopí jeho funkci a dokáže ho také vyrobit? Shodneme se, že nikdy. Ale je otázkou, zda to také není jen proto, že mravenec to ví a považuje tedy takovou práci za zbytečnou. Obdobně studium lidského mozku. Mnoho vědců vytvořilo velké množství teorií, padají cizí slova, dlouhé názvy sloučenin, přesná čísla, napsali velké množství prací, získali spoustu akademických titulů, ale nikdo z nich mozek nepochopil, protože kdyby to fungovalo podle jejich teorií, tak by mozek nemohl fungovat ani sekundu. A to studují obvykle jen jednoduché mozky nižších živočichů. A žádný vědec by mozek rozhodně nedokázal ani náhodou vytvořit (náhoda ani není vědecká, věda je, když se to dá zopakovat), jediné, co umíme, je ho poškozovat, napříkla drogami. Mozek umí vytvořit něco kolem nás, co podceňujeme, ničíme, ale přitom je to inteligentnější, než my. Můžeme tomu zde říkat příroda, i když to není přesné.
 Podle Kateřiny Kadlecové „Ekothiller s velkou vodou“. Lidé si neuvědomují, že voda může škodit i na místech, kde předtím nikdy nebyla, a dělají vše proto to, aby se to stalo, což se v knize má stát.
Jenom drobnost, ucpe se kanalizace a než se vzpamatujete, máte vodu ve sklepě i v domě na kopci. A jednání projektantů jaderné elektrárny Fukušima, kteří ignorovali patníky nad elektrárnou s označení místa, kde již voda jednou byla, je mimo chápání.
Ponorkou a aeroplánem (Dobrodružství r. 2092)
Aktualizováno: 15. 6. 2013
Příbram je v roce 2092 střed světa, je tam nádraží, letiště a žije tam 16 letá dívka Granita, ta si čte a jinak nic nedělá. S otcem vyrazí do Chorvatska a tam je unesena neznámým vynálezcem. Ten jí odveze nejprve moderní ponorkou pod vodou na svůj ostrov a pak moderním letadlem do Budapešti, ani ponorku, ani letadlo nic nedohoní.
Jde o mix kapitána Nema a Robura dobyvatele.
Kniha vyšla v časopise Od stříbrných hor počínaje zářím 1941 v číslech 1-9 a pak vlastním nákladem stejného roku 1941.
Poznámka: Odborník F.H. mě upozornil, že ačkoliv byla kniha vydána v roce 1941, byla možná napsána kolem roku 1892, že na to ukazuje i archaický jazyk, tedy že si autor představoval svět o 100 let později, jak to dělají i jiní autoři.
Napadají zatím, byť o více let,
Záhada roku 2345,
Den amerického novináře roku 2889
Kniha možná měla i probouzet národní cítění za doby okupace na začátku 2. světové války.
Cestu ponorky a letadla je vidět na mapě.
Srážka dvou světů
Fantastické povídky
Podtitul: 1. K srdci mateřskému a 2. Pod dědovým krovem, tedy spíše jde o vesnické povídky, něco ve stylu Vlasty Javořické, o sci-fi určitě nejde.
 Kniha vychází z blogů autora, autor má své heslo na české Wikipedii. Podstatou je, že odpovědí na hektickou společnost má být jednoduchost, autor se odkazuje na budhismus. Blog autora je v každém případě graficky jednoduchý. Existuje i nějaká česká verze, kde se nabízí stažení e-book, který možná někdy i přijde.
V knize jsou uvedeny různé druhy software, na psaní textů, který zabere celou obrazovku a neruší ani lištami (proč bych se rozčiloval s nějakým horším software jen kvůli lištám), software pro odpojení od internetu v určitou dobu (proč prostě nevypnout vypínačem router), aplikace na ukončení jiných aplikací či jen zšednutí oken (my jsme rádi, když nám to funguje).
A závěr? Kniha není jednoduše psaná, je tam nejméně jeden se opakující text (str. 16: „někomu na vás záleží“ a pak ještě někde). Myslím si, že než složitě něco blokovat, tak stačí přejít na starý počítač nepřipojený k internetu. A mobil? Ten zapínat náhodně a rozhodně ho nenosit s sebou.
|
|
|
