Kniha vyšla roku 2013 a obsahuje vlastní čtenářské životopisy čtenářů. S jedním autorem jsem se musel i setkat v antikvariátu v Brně na České. Každý s autorů popisuje svou dráhu čtenáře, je tam i Simona Monyová (zavražděná 2011), kniha se tvořila asi delší dobu. Hned první životopis Antonína Bajajy (to příjmení mě překvapilo, statistiky ministerstva vnitra uvádějí 49 mužských příjmení Bajaja a 57 ženských Bajajová) mě zaujal. Autor píše, jak se vyhnul členství v KSČ, vstoupil do Československé strany lidové (možná proto Jiří Paroubek obdobně vstoupil do Československé strany socialistické a další strany do roku 1989 v podstatě nebyly). V knize se můžete dočíst i něco o historii samizdatu, věřili byste, že v Československu zakázané knihy typu Tankový prapor byly čteny v zahraničním rozhlasu (?Svobodná Evropa) a byli lidé, co je nahrávali přes mikrofon na magnetofon (kde bych já v té době magnetofon vzal, v obchodech nebyl a když byl, byl mimo mé příjmy) a pak je přepisovali na psacím stroji? Knihu doporučuji, není jen o čtenářích, ale i o podnikání. Možná příspěvek doplním, až knihu dočtu.
Leave a Reply