Translate my blogs and pages with Translator!
Dočasně jsou zakázány všechny komentáře. Kriminální skupiny a jednotlivci stále útočí svými nesmyslnými komentáři v různých řečech.
|
 Kniha, která ženám vysvětlí, proč se nemají rozčilovat, když manžel odpočívá. Pochopíte, proč někam nemůžete dojet autem. Jak na vás působí pult plný různých druhů sýrů? Jak Galileo objevil princip přitažlivost, v laboratoři nebo při ležení pod stromem? A dodávám k e-mailům, proč nevyřizujte poštu podle vzoru mé kolegyně, která udělala Ctrl+A, Del a spokojeně hleděla na prázdnou e-mailovou schránku? Spánek před den je prospěšný, akorát v naší kultuře na něj nejsme zařízeni a zvyklí. Proč někde pracující horalé nechápou, co je to volný čas? Monou Lisou a nebo jste si jí jen vyfotili a běželi dál?
Akorát mě v knize zarazil pojem Hardvardská univerzita, každý přece ví, že je to univerzita pana Harvarda, tedy Harvardova, než mi byl ukázán vydavatelem pojem na webu ÚJČ, opravdu, je to možné to takto česky psát. Ale Karlovská univerzita prosím nepište, to v češtině povoleno není.
Poznámky ke knize
- Ve městě je člověk paradoxně osamělejší, než na vesnici, lidé se uzavírají a dělají ploty, i mezi balkony.
- Pokud má člověk kolem sebe ve městě hodně lidí, zjistí, že se nemůže vcítit do všech lidí, stane se necitlivým až agresivním vůči všem. Známe to i z historie, otrokáři se citově odvrátili od otroků, aby neměli špatný pocit, když je nutili k práci (obdobně dozorci v koncentrácích nebo komunističtí vůdci), dnes se lidé odtáhnou od násilí na ulici. nejvíce násilí najdeme v místech vysoké koncentrace lidí, například na autobusovém nádraží.
- Bublající potůček se klikatí vesnicí, přijde člověk, dá ho do roury a překryje betonem. A zmizí tak další krása.
- Požadujeme, aby nás nic nebolelo, abychom nemuseli nic přemáhat, pak se ztrácí radost z toho, když člověk překoná. A pokud někdo riskuje, riskuje pouze tak, že má možnost okamžitě přivolat záchranu (horolezci, jeskyňáři, plavci po moři s doprovodnou lodí, cyklista s doprovodem).
Continue reading Lorenz Konrad: Osm smrtelných hříchů civilizace
 Nejprve jsem si říkal, takový podivný příběh, ve zdech domů. Pak se objevila podivná postava, létající kamenný chrlič. Ale postupně mě děj vtáhl, zeď najednou nebyla dominantní, postavy začaly mít svá místa, u chrliče přestalo vadit, že je z kamene, ukázalo se, že i dobré úmysly mohou skončit cestou do pekla. Objevila se láska, příběh byl čím dál krásnější. V jednom místě mi kniha připomíná sbírku povídek Prokleté knihovny, na konci může připomínat Crichtonův Proud času. Knihu doporučuji, každý tam najde to své.
Poznámky ke knize
- Ve městě je člověk paradoxně osamělejší, než na vesnici, lidé se uzavírají a dělají ploty, i mezi balkony.
- Pokud má člověk kolem sebe ve městě hodně lidí, zjistí, že se nemůže vcítit do všech lidí, stane se necitlivým až agresivním vůči všem. Známe to i z historie, otrokáři se citově odvrátili od otroků, aby neměli špatný pocit, když je nutili k práci (obdobně dozorci v koncentrácích nebo komunističtí vůdci), dnes se lidé odtáhnou od násilí na ulici. Nejvíce násilí najdeme v místech vysoké koncentrace lidí, například na autobusovém nádraží.
- Bublající potůček se klikatí vesnicí, přijde člověk, dá ho do roury a překryje betonem. A zmizí tak další krása.
Continue reading Lorenz Konrad: Osm smrtelných hříchů civilizace
 Pokud čtete technické či vojenské thrillery a chcete se zasmát, tak si knihu přečtěte. Krátká, jiný autor by jí udělal 2× delší, má spád a hrdinové si vždy poradí se vším. Určitě si přečtu další příběhy.
 Životní dílo vydané za podpory grantu. Nechápu, jak je možné, že v době, když děti čtou maximálně komiksy, že takové dílo čekalo desítky let na vydání. Těším se na další díl. A třeba si ji i koupím a najdu čas, že si sednu a s internetem si jí pomalu budu číst.
 Dutá Země, dvě slunce a dva měsíce, vstup přes otvory na pólech Země.
 Kniha vyšla v latině roku 1742. Ke stažení v angličtině je k dispozici v rámci projektu Gutenberg v různých formátech. O autorovi se můžeme něco dočíst v české, anglické a norské Wikipedii.
Originální název Niels Klims underjordiske Rejse (Podzemní cesta Nielse Klimse, dánsky), anglicky Niels Klim’s Underground Travels or Nicolai Klimii’s subterranean Journey or The Journey of Niels Klim to the World Underground.
 Přemýšlím, jestli uvedené knihy mají ještě co říci dnešní mládeži. Diplomaticky bych řekl, že některé ano, tedy většina spíše ne.
Možná kdyby šlo o komixy…
Poznámky k povídkám
Vrbenská Františka: Oceán příběhů, galaxie informací
Knihy a časopisy požírá „slow fire“, vznik kyselin v papíru.
Kolik knih může přečíst člověk za život? Hm, 75 let života, od 6 let, tedy 75-6=69 let.
1 kniha týdně? 69 × 52 = 3 588 knih
1 kniha denně? 3 588 × 7 = 25 116 knih?
A průměr z těchto čísel? 14352 knih.
V povídce A.C. Clarca Miliarda Devět miliard božích jmen měl nastat konec světa, až bude jeho jméno vytištěno. Jsou knihy, které nikdo nečetl? Kolik knížek musí lidé přečíst, aby kolektivní vědomí lidstva získalo informace z těchto všech knih. Byly přečteny všechny knihy na světě? Musely být přečteny, četl je aspoň autor. Tedy pokud nebyly generovány počítačem.
Inspirace názvy bodovských filmů:
Facebook stránka, Books are Forever, někdy se na ní podívám.
Animovaný film R.O.D. -Read od Die.
|
|
|
