Poznámky ke knize
- Ve městě je člověk paradoxně osamělejší, než na vesnici, lidé se uzavírají a dělají ploty, i mezi balkony.
- Pokud má člověk kolem sebe ve městě hodně lidí, zjistí, že se nemůže vcítit do všech lidí, stane se necitlivým až agresivním vůči všem. Známe to i z historie, otrokáři se citově odvrátili od otroků, aby neměli špatný pocit, když je nutili k práci (obdobně dozorci v koncentrácích nebo komunističtí vůdci), dnes se lidé odtáhnou od násilí na ulici. nejvíce násilí najdeme v místech vysoké koncentrace lidí, například na autobusovém nádraží.
- Bublající potůček se klikatí vesnicí, přijde člověk, dá ho do roury a překryje betonem. A zmizí tak další krása.
- Požadujeme, aby nás nic nebolelo, abychom nemuseli nic přemáhat, pak se ztrácí radost z toho, když člověk překoná. A pokud někdo riskuje, riskuje pouze tak, že má možnost okamžitě přivolat záchranu (horolezci, jeskyňáři, plavci po moři s doprovodnou lodí, cyklista s doprovodem).
- Je sociální parazitismu dokonce dědičný? Bude pracovat dítě rodičů, kteří nepracují, i když od nich odejde?
- Velké ovlivňování lidí přes média. kdo ovládá média, ovládá lidi. Kolik lidí pije vodu z PET lahve, i když mají doma z kohoutku či ze studny vodu lepší. Lidé odsoudí medializované teroristy, ale když jejich spoluobčané ročně zavraždí daleko více lidí, než ti teroristé, tak to neřeší. Když někdo nemá šaty podle poslední móda, stává se sockou až podivínem. kdo nesleduje televizi nebo jí dokonce nemá, je také podivínem.
- Děti nevidí rodiče při práci, nevidí, jak jejich rodiče zvládnou něco, o čem se jim zatím ani nesní, tak nemohou mít ani k rodiči respekt, nemají někdy ani staršího sourozence, pak i tam možnost vytvoření respektu mizí.
Leave a Reply