Fritz Pavel: Přístav u řeky Styx

Na knihu byla velmi kladná recenze v XB1 2/2016, tak jsem si knihu půjčil v knihovně. Začal jsem číst a pořád jsem nechápal, co je to Ganymed, myslel jsem, že je to nějaká orbitální stanice kolem Jupitera, neboť jméno mi nic neříkalo. Nikde nebylo ani slovo o tom, že jde o největší Jupiterův měsíc, ano, stydím se, neznám všechny měsíce planet, znám pouze měsíce Saturnu, neboť po nich byly pojmenovány verze programu Quantum GIS. A obávám se, že to v celé knize není nikde zmíněno, tedy autor předpokládá, že každý zná měsíce Jupitera nebo si každé jméno v knize najde v Google.
Kniha je trochu „míchanice“ knihy Koule a knihy 2001: První vesmírná odysea. Tím nechci říci, že je něco špatně, autor vzal nápady (ingredience) a smíchal je a „uvařil“ něco nového a je na čtenářích, zda jim to „zachutná“.  Mně kniha připadala moc dlouhá. Mrzelo mě, že když jsem si oblíbil nějakou postavu, tak jí autor po vzoru Davida Morrella nechal zabít, i když třeba nějaká mužská postava z mé logiky měla přežít a na uzávěr skončit v objetí s nějakou ženskou postavou (:-)). Trochu mě mrzí, že autor patrně podlehl současné „mánii“ neurazit nějakou rasu a náboženství, domnívám se, že kolektiv složený z různých ras a náboženství není stabilní.
Kniha stojí za přečtení, ale je dlouhá a rozvláčná, tedy je potřeba si na ní najít čas a klid, třeba to někdy dokáži. A rozhodně by pro autora nebyl problém, jako u A .C. Clarka a jeho Odyseí, napsat další pokračování ve stejných „kulisách“.